Heavenly Paths in Ancient Mesopotamia (Episodio 4)

20. 01. 2020
6° convegno internazionale di esopolitica, storia e spiritualità

Inanna se zmocňuje Domu nebes

Další popis sumerského chrámu jako létajícího objektu sestupujícího z nebes pochází z fragmentárně dochované básně Inanna a An jejímž ústředním tématem je Inanino zmocnění se sídla boha Ana, který byl nejvyšším ze všech bohů a bývá interpretován jako zosobnění samotných nebes. Ačkoliv je skladba značně útržkovitá a její celý výklad je obtížný, dochoval se nám popis samotného Anova sídla E-anny:
“E-anna přichází z nebes, … paní nebes (Inanna) upřela svou mysl na zmocnění se velkých nebes, … Inana upřela svou mysl na zmocnění se velkých nebes, … upřela svou mysl na uzmutí velkých nebes od … nebes, … mladíku Utu, upřela svou mysl na zmocnění se velkých nebes.”
Vidíme zde tedy jasně, že sídlo boha Ana přistává na Zemi a Inana, která se na ní v té chvíli nachází se jej chystá získat pro sebe. Inanna je známá svou ctižádostivostí a touhou opanovat všechny sféry existence, jak nebeskou, tak podsvětní, což dokládá mnohem slavnější báseň o jejím sestupu do podsvětí, smrti a opětovném vzkříšení.
Popis E-anny jako létajícího objektu zde však nekončí. Jak se dozvídáme dále, Inana uzavřela tajnou dohodu se svým bratrem Utuem a vysvětlila mu, že chce E-annu získat pro svého milence, vládce Uruku, kterému An odmítl E-annu dát. V další, značně poškozené části, se dozvídáme, že se Inana spolčila s jistým rybářem, který jí má pomoci se E-anny zmocnit. Podivuhodné je, že E-annu hledají v bažinách a rákosišti, kde byla ukryta. Rybář se rovněž obává, že budou spatřeni a bude proti nim poslán “zlý vítr”, který převrhne jejich loďku. Když ji objeví, užasnou:
“Adagbir, … Enlilův, … skrze houštiny a vysoký rákos. Pohlédla v úžasu na E-annu, jenž sestupuje z nebes.”

Inanna zobrazená na pečetním válečku z Akkadského období.

E-anna přistává

Eanna tedy přistává v bažinách poblíž Uruku a Inanna se jí chystá zmocnit. Z dalšího popisu se zdá, že některý z Anových služebníků naviguje E-annu na přistání:
“Šul-a-zida, pastýř Anův, uchopil kosmické upínací lano do svých rukou. Poté co snesl … z nebes, překonal ochranná božstva. … a udržoval ji pod horizontem.”
Před tím, než Inanna vtrhne do E-anny vykoná ochranný rituál zahrnující dupnutí na štíra a pití očistné vody, přičemž se může jednat o špatně pochopené metafory. V další části už promlouvá k Anovi, co mu řekla se však nedochovalo. Anova reakce je ale překvapivá. An si povzdechl, že se Inana stala mocnějším než on a určil, že se bude měnit délka dne a noci a zároveň bude docházet k rovnodennosti. Na konci skladby je prohlášeno, že se Inanna zmocnila E-anny a je nyní její paní, nejmocnější ze všech bohů.

Ilustrace: Tzv. Bílý chrám z Uruku zasvěcený Anovi. Zdroj: archaeologyillustrated.com

V této básni, ostatně jako ve většině sumerských mytologických skladeb, se mísí popis skutečných událostí, příběhu o původu věcí a kosmologických jevů, které byly s těmito událostmi či věcmi v pozdějších tradicích spojovány. Tyto příběhy tak vytvářely něco jako myšlenkovou mapu umožňující uchovat a předat podstatné informace v kódované, ale přesto snadno předatelné podobě. Tímto způsobem byly zachovány nejen historické události, ale také významné astronomické jevy a duchovní mystéria či iniciace a celý mýtus fungoval jako kód, který bylo možné číst na mnoha různých úrovních.

Ilustrace: Urucký chrám Eanna zasvěcený bohyni Inanně.

Enmerkar a chrám Inanny

Chrám E-anna figuruje ještě v jedné epické básni, a sice ve skladbě Enmerkar a pán z Aratty. V tomto díle, které je jednou z částí z čtyřdílného “Uruckého cyklu,” král Uruku Enmerkar žádá bohyni Inannu o svolení podmanit si tajemnou a vzdálenou zemi Arattu oplývající bohatstvím drahých kovů a vzácných kamenů, které jsou tolik vzácné v rovinaté krajině jižní Mezopotámie.
“Má sestro (Inanno), nechť Aratta zručně opracuje pro mne a můj Uruk zlato a stříbro. Nechť odřeže lazurit bez kazu z valounů, Nechť … průsvitného lazuritu bez kazů … zbuduje posvátnou
horu v Uruku. Nechť Aratta postaví chrám jenž sestoupil z nebes – místo tvého uctívání, svatyni E-anna; nechť Aratta zručně opracuje vnitřek giparu, tvého příbytku; bych mohl já, zářivý mladík, bych mohl já setrvat tam ve tvém objetí.”
Tento cyklus složený ze čtyř volně navazujících epických skladeb popisuje konflikt Uruku a Aratty, jehož důvodem není jen bohatství nerostných surovin tajemné horské země, ale především přízeň bohyně Inanny. Oba vládci, Enmerkar z Uruku a Ensuchkešdanna z Arraty, prohlašují, že jsou vyvolení Inannou a oprávněni sdílet s ní lože v posvátném sňatku, který je opravňuje vládnout z vůle bohů. Samotná Inanna do tohoto konfliktu nezasahuje, pouze mu přihlíží a občas udělí Enmerkarovi, který je jejím pravým vyvoleným a kterého skrytě podporuje, cennou radu. V prvních dvou částech se konflikt odvíjí v rovině soutěží a k ozbrojenému střetnutí dochází až ve třetím díle, jehož hlavním hrdinou je urucký válečník Lugalbanda. Ten je při cestě do Arraty stižen nemocí a ponechán svými spolubojovníky v jeskyni, kde na pokraji smrti prožije mystickou zkušenost a je ze své nemoci zázračně vyléčen. Obsahem čtvrté skladby je Lugalbandův návrat k urucké armádě obléhající Arattu. Během bloudění v horách se setká s orlem Anzuem a ten se mu odmění za to, že se postaral o jeho mládě tím, že ho učiní nejrychlejším běžcem. Lugalbanda se znovu shledá se svými druhy, ale zjistí, že obléhání je marné. Enmerkar, který obléhání velí, se rozhodne vyslat rychlého posla do Uruku k Inanně, aby mu pomohla. Lugalbanda se nabídne a díky své rychlosti včas přinese zprávu od Inanny, která Enmerkarovi odhalí umístění mocné zbraně A-an-kar (v překladu Zbraň – nebeský úder). Závěr skladby oslavně popisuje město Arattu, ale zdá se, že je již podmaněna a její poklady i zruční řemeslníci směřují do Uruku, aby zde vybudovali obydlí smyslné bohyně a jejího pozemského milence.

Anubaniniho reliéf z dnešního zápdaního Iránu zobraující bohyni Inannu a krále.

Sentieri celesti nell'antica Mesopotamia

Altre parti della serie